Meditace

Meditace

Buď v klidu a věz, že jsem uvnitř.

Na Západě existuje spousta různých druhů meditace. Mnohé z nich mají různá hloupá jména a meditaci ničím nepřipomínají. Meditace je natolik závažná věc, že jsem tento text zkopíroval přímo z knihy Dr. Rampy Kapitoly života (Chapters of Life) kap. 7. Než začneme, uveďme si tři základní pravidla:

Meditovat ve skupinách není fyzicky ani duchovně možné, protože v takovém případě vás přímo ovlivňují lidé okolo. Při opravdové meditaci musíte být o samotě a izolováni od okolního světa. Musíte proto meditovat sami a mít černé meditační roucho. Je tomu tak proto, abyste mohli bez jakýchkoliv vnějších vlivů komunikovat se svým Vyšším Já.

Meditace se skládá ze čtyř fází:

Než se do meditace pustíte, je třeba si stanovit řád a ukázněně ho dodržovat, protože pokud s meditací jen tak koketujete, pohráváte si s ohněm. Dítěti byste také nedovolili, aby si hrálo se sudem střelného prachu a se sirkami, případně byste mu to mohli dovolit jen jednou. Proto zvláště při praktikování vyšších stupňů meditace musíte zachovávat vysoký stupeň sebeovládání a omezení.

Představte si třasořitku, který se z ničeho nic rozhodne, že chce mít svaly jako Atlas. Aby měl šanci toho dosáhnout, musí začít vhodným způsobem trénovat, a ne jen popadnout činky a bezhlavě dřít od rána do noci. To by se zakrátko zhroutil. Podobně je třeba brát meditaci jako trénink duše. Vrhnete-li se do meditace tak, jak američtí turisté berou útokem Vatikán, jen aby mohli říct, že tam byli, zjistíte, že z vás nadšení vyprchá. Meditaci se musíte věnovat podle předem stanoveného plánu, ukázněně a po důkladné přípravě. Pokud to bude náš třasořitka přehánět a hned od samého začátku cvičit příliš, svalstvo mu úplně ztuhne a nedokáže se ani hnout. Stejně tak při nesprávně vedené meditaci můžete ztuhnout duševně, a to je stav nadmíru nepříjemný.

Chcete se tedy navzdory tomu všemu do meditace pustit? Vážně do toho chcete jít? Podívejme se tedy na další předpoklad: Na meditaci si musíte v denním programu vyhradit opravdu nerušenou chvíli, a mělo by to být pokud možno časně zrána. To je i důvod, proč například kněží rozjímají ještě před snídaní. Před meditací byste totiž neměli jíst a rovněž byste se neměli pokoušet meditovat v posteli, protože při tom usnete.

Zařiďte se tedy tak, aby vám budík zazvonil o hodinu dřív než obvykle. Hned vstaňte, umyjte se a oblečte. To vás definitivně probudí natolik, že odoláte pokušení zalézt zpátky do postele a spát dál. Budete-li chtít postupovat opravdu seriózně, zřídíte si v jednom rohu svého pokoje malou domácí svatyni. Ta vám umožní zaměřit vaši pozornost na to, oč se pokoušíte.

Takže myslíte-li to opravdu vážně, shrňme si to: Zřiďte si svatyni v nějakém pokoji, stačí k tomu i komůrka. Když nejste uvnitř, udržujte ji zavřenou. Mějte tam v rohu stolek s bílým ubrusem a na něm nějaký symbol, například vyobrazení Ho Taj – symbolu dobrého života, přičemž si budete vědomi toho, že nezbožňujete nějaká vytesaná božstva, že Ho Taj je pouhým symbolem. Mějte tam rovněž vonnou tyčinku se stojánkem. Zapálíte ji a ihned sfouknete, aby dál jenom zvolna doutnala a příjemně voněla. Tyčinku je vhodné použít pro měření času; když např. po půlhodině dohoří, ukončíte meditaci.

Protože to s meditací myslíte vážně, opatřete si zvláštní meditační roucho. Jeho účelem je, aby vás odstínilo od okolních vlivů. Musí být hodně zřasené, s dlouhými volnými rukávy a s kapucí přes hlavu. Nejlepší látkou je černé hedvábí, ale je-li pro vás příliš drahé, stačí i tenká černá bavlna. Když meditační roucho nemáte na sobě, mělo by být uloženo v černém hedvábném obalu, aby se nedotýkalo ostatního šatstva. Takováto opatření vám mohou připadat poněkud teatrální, ale nejsou. Věřte mi. Je to jen nejsnazší způsob, jak dosáhnout požadovaných výsledků, a stojíte-li o ně, je třeba dodržovat daná pravidla. Meditační roucho tedy noste jen po dobu meditace.

Máte tedy připravenu místnost, meditační roucho, symbol pro soustředění a vonnou tyčinku. Vejděte do své meditační místnosti a potichu se usaďte. Není důležité, jak sedíte, nemusí to být se zkříženýma nohama. Seďte tak, aby to pro vás bylo pohodlné, aby vás nechytaly křeče a nikde vás nepíchalo. Když s meditací začínáte, musíte mít pohodlí, jinak vám to nepůjde. Poté, co jste se usadili a chvíli prodleli v tichém spočinutí, opakujte třikrát tuto modlitbu:

Ať se mi daří dnes, kdy žiji den za dnem správným způsobem, řídit a směrovat mou představivost. Ať se mi daří dnes, kdy žiji den za dnem správným způsobem, řídit mé touhy a mé myšlenky, abych se tím očistil. Ať se mi daří dnes a po všechny další dny uchovat představivost a myšlení pevně soustředěné na úkol, který mám splnit, abych dosáhl úspěchu. Svůj život žiji den za dnem stále tak, že ovládám mou představivost a mé myšlenky.

V místnosti, ve které meditujete, je tedy příšeří - takové, že vše vypadá šedě. Brzy zjistíte, jaký stupeň příšeří vám nejlépe vyhovuje. Připravte se na další cvičení. Uchopte sklenici vody oběma rukama tak, aby dlaně a prsty objímaly sklo, ale nepřečnívaly přes okraj. Nyní proložte prsty jedné ruky do mezer mezi prsty ruky druhé tak, abyste se skla dotýkali co největší plochou rukou a prstů. Seďte klidně a zhluboka se nadechněte. Zkuste provádět dechová cvičení uvedená v knize Moudrost předků (Wisdom of the Ancients); soustřeďte se přitom na dýchání zhluboka a výdech doprovoďte velice dlouhým zvukem. Zní asi jako: Rrrrrrrrr Aaaaaaaa a musíte ho ze sebe vydat nahlas. Nejde o to, abyste křičeli. Zvuk je třeba vyslovit měkce, leč velmi zřetelně, a musíte tento cvik brát vážně, protože se jedná o vážnou záležitost. Zopakujte to třikrát za sebou. Poté, stále vsedě, několik minut pozorujte, jak voda, která má magnetickou schopnost, soustřeďuje vaše éterické tělo do obláčku kolem sklenice. Toto éterické tělo začne kondenzovat, takže ho snadno uvidíte v podobě poměrně výrazné mlhy, připomínající oblak namodralého kouře z cigarety nebo vonné tyčinky.

Když toto cvičení budete provádět jeden nebo dva týdny, ale možná i jeden nebo dva měsíce – záleží na vašem odhodlání, začnete ve vodě spatřovat část své životní energie. Když se tato životní energie do vody dostane, nabije ji a tím ji změní jakoby na sodovku s tím rozdílem, že výboje a jiskření vaší životní síly, které uvidíte proudit, budou mít podobu pestrobarevných záblesků, jisker, čar a víření. Nic neuspěchávejte, času je dost. Koneckonců ani dub nevyroste přes noc. Čím zodpovědnější přístup zaujmete, tím bude vaše počínání úspěšnější, a to až do té míry, že se vám sklenka vody změní v miniaturní pohyblivý a jiskřivý vesmír hýřící barvami.

Meditaci byste si měli napevno včlenit do denního programu. Užitečné je rovněž mít růženec a podle něj si udržovat přehled o tom, kde se v meditaci nacházíte. Můžete si obstarat buddhistický růženec, nebo si z korálků různých velikostí vyrobit růženec vlastní. Ať zvolíte jakýkoliv postup, velice pečlivě byste měli dodržovat pravidla meditace: Musíte meditovat vždy v téže místnosti, v tentýž čas a mít totéž meditační roucho. Začněte tím, že si zvolíte jednu myšlenku, ideu či jeden pojem. Posaďte se v tichosti před svůj oltář. Pokuste se oprostit od všech vnějších myšlenek, obraťte pozornost do svého nitra a tam na zvolené téma meditujte. Až se do sebe ponoříte, všimnete si, že se pociťujete jemné vnitřní chvění. Je to úplně běžné - toto jemné vibrování potvrzuje, že vám meditace funguje správně.

Doporučení:

Asi vás bude zajímat, kam ještě můžete dojít meditací. Meditací se můžete dostat až do stavu, kterému budeme říkat trans. Musíme použít výrazu trans, protože lepší se nenabízí. Trans je stav, při kterém vaše skutečné opustí tělo, podobně jako byste vystoupili z auta.

Když někde necháte zaparkované auto, může vám jej někdo ukradnout - to mnozí poznali na vlastní kůži. Při meditaci, která je dostatečně hluboká a dostanete se do stavu, který jsme nazvali transem, je to podobné. Nemáte-li svou mysl očištěnu od fyzické žádostivosti a podobných nízkých pudů a emocí, vystavujete se riziku vykradení jinou entitou. Stav transu je v tomto ohledu velice nebezpečný a proto je žádoucí – chcete-li se tak daleko dostat – začít pod kvalifikovaným dohledem. Existují různé druhy elementálů a diskarnátů, kteří se potloukají okolo a vymýšlí, jakou by provedli lumpárnu. Pokud se jim podaří vypůjčit si něčí tělo, chtějí si s ním užít trochu legrace. Je to podobné, jako když si skupinka výrostků vypůjčí auto, aby si s ním trochu zajezdili; většinou mají dobrý úmysl, že auto zase v pořádku vrátí – ale auto často skončí poškozené. Když si nějaká entita vypůjčí vaše tělo, také je často poškodí. Dovolte mi zopakovat: Jsou-li vaše myšlenky a vaše úmysly čisté, a když nemáte strach, nemůže do vás nic vlézt, posednout vás nebo převzít. Nemáte se čeho bát, kromě strachu samotného. A dovolte mi zopakovat ještě jednou: Když nemáte strach, vaše aura vás ochraňuje podobně, jako alarm ochraňuje dům. Jsou-li vaše myšlenky čisté a prosté nízkých pudů a emocí, pak cizí nápad převzít vaše tělo rozvibruje vaše vědomí, vy se ihned podíváte po své Stříbrné šňůře dolů co se děje, a sjednáte pořádek. Je to stejné, jako když zahradník dává pozor, aby mu někdo neukradnul dozrávající jablka v sadu! Když nemáte strach, nemůže do vás nic vlézt, posednout vás nebo převzít. Pokud se ale takovýchto věcí bojíte, pak si – pro klid své mysli i svého těla – s hlubokou meditací a stavem transu nezahrávejte.

Jsem velkým odpůrcem hypnózy, s výjimkou toho, kdy je skutečně důkladně zajištěna. Jste-li totiž uvedeni do hypnotického transu někým nezkušeným, i jemu to může způsobit celou řadu obav: Budete-li pak v pořádku, jestli se mu vůbec podaří vás z transu opět probrat, a tak podobně. Hypnotický trans je trans pasivní, tedy takový, který je vyvolán zvnějšku řadou velice účinných sugescí. Hypnózu lze přirovnat stavu, kdy šilháte a vidíte jakoby dvakrát. V hypnóze se éterické tělo dostane ze synchronizace, což jinými slovy znamená, že éterické a fyzické tělo se přestanou překrývat . Dostanete-li se do rukou špatnému hypnotizérovi, může vám velice ublížit a ze škody, kterou na vás napáchá, se pak můžete vzpamatovávat celé roky. Kdybyste měli jít na operaci, také byste si nevybrali operatéra, který právě dokončil dálkový korespondenční kurs chirurgie. Pochopitelně byste byli ochotni se svěřit do péče jen člověku způsobilému, který své řemeslo dobře ovládá. V zájmu svého zdraví proto nedovolte, aby si s vámi pohrávali amatéři. Pokud hypnózu skutečně chcete či potřebujete podstoupit, obraťte se na lékařskou komoru působící ve vaší oblasti. Tam vám dají spojení na nějakého lékaře-hypnotizéra, který se chová eticky a byl vyškolen skutečnými odborníky. Možná, že máte pocit, že to s riziky hypnózy přeháním, ale měli byste nahlédnout do některých dopisů, které mi přicházejí a v nichž lidé popisují škody, jež na nich napáchali hloupí a trestuhodně nedbalí improvizátoři hypnózy. Uvědomte si, že když jste v hypnóze, vaše vědomí a vaše duše nejsou zcela ve spojení.

Média, tj. lidé schopní napojit se na entity na druhé straně , se často dostávají do transu, podobného snění. Vědomě či nevědomě se uvedou do stavu lehké, jakoby snivé, hypnózy, a tím i do stavu zvýšené sugestibility, takže mohou být entitami z druhé strany použiti jako telefon. Ale vzpomeňte si, co jsme si řekli výše o diskarnátech. Na rozdíl od diskarnátů, ty skutečně dobré entity na druhé straně mají důležitější úkoly, než posílat nějaké vzkazy. Samozřejmě jsou i opravdu dobří a opatrní lidé, kteří i ve stavu fyzického transu dokážou být současně bdělí v astrálu. Takoví si umí ohlídat, které entita přes ně opravdu komunikuje. Absolutním předpokladem pro jejich práci je, aby nebyli vyrušování cizími zvuky nebo jinými lidmi.

Existuje rovněž velice zvláštní druh okultního transu zvaného chrámový spánek , o němž jsme se dosud nezmínili. Používají jej lidé, kteří se těmto věcem naučili v chrámových podmínkách. Dokážou se kdykoliv velice rychle uvést do transu, asi jako řidič, který kdykoliv nastoupí do auta a odjede. Celý proces mají plně pod vlastní kontrolou a nemůže jej tak ovládnout nic jiného. Vyžaduje to ovšem dlouhé roky cvičení. Dokud člověk tyto zkušenosti a dovednosti sám nemá, měl by být vždy pod bedlivým dohledem osoby s potřebnými zkušenostmi a praxí. Ale i běžný člověk je vybaven užitečným ochranným mechanismem – když se pokoušíte dostat do stavu transu, usnete. To zabraňuje tomu, aby vás napadli diskarnáti. Ale i v tomto případě existuje okamžik, kdy jste vystaveni nebezpečí. Je to tehdy, když jste ještě bdělí ve stavu transu, a právě usínáte. V okamžiku, kdy přecházíte z transu do spánku, jste zranitelní vůči napadení jinou entitou. Stejně by tomu bylo i naopak, tj. při přechodu ze spánku do bdělého transu. Z toho, co jsem zde uvedl, vyplývá: Zahrávat si se stavem transu bez kvalifikovaného dohledu by nebylo moc moudré, nebo?

V chrámech a klášterech je člověk, který se učí transu, pod dohledem dvou zkušených lámů, kteří jsou napojení na jeho myšlenky. Pod jejich laskavým leč pevným vedením nemůže student svými myšlenkami ublížit sám sobě ani nikomu jinému. Teprve po složení příslušných zkoušek je studentovi povoleno uvádět se do transu sám. Nejdříve se zpravidla smí uvést do transu, kterému říkáme trans s vizemi. Je při něm úplně nehybný a tělo má natolik ztuhlé, že je to poznat i dotekem. Setrvává přitom stále ve svém v těle, ale lze ho přirovnat k člověku stojícímu na vysoké pozorovací věži s velice výkonným dalekohledem, který lze natočit do všech směrů, a který vše velmi zřetelně a velmi dopodrobna zobrazuje. Při transu s vizemi tedy člověk neopouští své tělo, na to je potřeba ještě počkat a cvičit další typ transu, který nazýváme trans s projekcemi. Při něm naopak zůstane tělo poddajné a ohebné. Je v kataleptickém stavu, jakoby v bezvědomí a jen pod dohledem opatrovníka. Dýchání je zpomaleno na minimum, snížený je i tlukot srdce a život takovým tělem proudí jen velice velice zvolna.

První, co vás v těchto stavech transu napadne, je otázka, zda to, co vidíte, není jen výplodem vaší fantazie. Praxe vás naučí rozlišovat, co je skutečnost a co je pouhá myšlenková projekce, pocházející třeba od jiné entity. Konkrétně to může vypadat tak, že klidně sedíte ponořeni do hlubokého transu. Necháte-li svou mysl se jen tak volně toulat, a v blízkosti je třeba zrovna opilec, můžete se zděsit při pohledu na různá podivná zvířata všude kolem něj. Ano, ti pruhovaní sloni existují jako myšlenkové formy. V tomto stavu se také můžete dostat do blízkosti velice rozlíceného člověka, který by nejraději někoho zabil. Uvidíte skutečné scény, jako by se už staly a nebyly doposud jen pouhou představou. To vás může vrhnout zpět do těla s takovým škubnutím, že příštích 24 hodin protrpíte se silnou bolestí hlavy a v domnění, že jste se stali svědky skutečné vraždy nebo něčeho ještě horšího. Po získání určité praxe ovšem budete schopni rozpoznat, co je skutečné a co vzešlo z představivosti. Nicméně ještě jednou opakuji – nemáte-li skutečně pádný důvod pro to, abyste se do transu uváděli, dejte od toho ruce pryč.

Nechcete-li se touto radou řídit, prosím vezměte si k srdci alespoň toto: Pokud v hlubokém transu nebo v astrálu narazíte na ošklivá zjevení, která se šklebí nebo dělají ještě něco horšího, vysílejte k nim silné myšlenky, že se jich nebojíte – zjistíte, že zmizí. Jejich potravou je strach, kterým se živí, a pokud jim ho odepřete, odežene je to.

Od srdce vám doporučuji, abyste se nenechali hypnotizovat, a musí-li to být, pak jedině vysoce kvalifikovanou osobou. Rovněž vám doporučuji vyhnout se stavům transu, nebo si alespoň zajistit velmi kvalifikovaný dohled. Běžná meditace je zcela bezpečná, protože vše zůstává pod vaší kontrolou.

Takže: Meditujte a užívejte si to. Vyhněte se hypnóze a stavům transu, ty stejně nijak neurychlí váš duchovní vývoj.