Hypotéza

Hypotéza

Pokud lidé něčemu nechtějí věřit, je jedno kolik pro to podáte důkazů.

Mnozí se pokoušeli zjistit, kdo byl Dr. Rampa, jaké bylo jeho skutečné rodné jméno, kolik mu opravdu bylo let, v jakém znamení se narodil, atd. – nikomu se to nepovedlo. Proč? Protože nevěřili v možnost transmigrace, a proto se zajímali jenom o to tělo Dr. Rampy, které měl v době, kdy zemřel.

Dovolím si navrhnout hypotézu, že Dr. Rampa zemřel ve věku mezi 271 a 306 lety. Nezapomeňme, že jeho duchovní průvodce zemřel ve věku přes 400 let. V knize Tibetský mudrc (Tibetan Sage) Rampův duchovní průvodce říká: "Jsem na světě přes 400 let a jsem jediný v Tibetu, kdo rozumí tomu, jak tyto věci fungují. To byl jeden můj úkol. Můj druhý úkol je vycvičit tebe… předat ti mé vědomosti tak, aby až z tohoto světa v nedaleké budoucnosti odejdu zásahem dýky do zad, tak ty si budeš pamatovat toto místo, budeš vědět, jak se sem dostat, jak používat všechna tato zařízení, a vrátit se do událostí dávno minulých."

Na této stránce cituji skutečnosti, uvedené v 19 Rampových knihách, abyste si mohli vytvořit vlastní názor. O Dr. Rampovi neuvedu jen několik málo informací, a sice tyto:

Dr. Rampa se všemi prostředky snažil, aby uchoval v tajnosti svou skutečnou identitu. Já proto zcela jistě neporuším to, co Dr. Rampa považoval za své tajemství. Na druhé straně zde ale ukážu, že Dr. Rampa prodělal tři transmigrace – proto se dožil takového věku. O dvou transmigracích píše Dr. Rampa ve svých knihách, třetí není příliš známá. To také odpovídá na otázku, proč Dr. Rampa někdy píše ve třetí osobě – i to souvisí s jeho třetí transmigrací.

V knize Světlo svíčky (Candlelight) se píše: "Ale já odmítám uvést můj věk. Do toho nikomu nic není. Jsem o mnoho starší, než byste byli ochotni uvěřit. Můj věk nijak nesouvisí s tím, že píšu knihy a nic nedokazuje. Tak jako tak, já stejně nechci dávat žádné důkazy, protože mě ani nehne dělat radost tisku. Slušní čtenáři mých knih mi věří. Vždycky se ale najde pár křiklounů, kteří dělají rozruch a nelze je uspokojit jinak, než že si na vás smlsnou. Takže má odpověď je Ne – můj věk neprozradím, a jediný důvod pro to je ten, že nechci!"

Dr. Rampa byl Tibeťan. Dokazuje to fotografie, jejíž kopie má pět dalších lidí, které znám. Na této fotografii je Dr. Rampa společně se svým duchovním průvodcem, velkým a mocným lámou Mingjurem Tundrupem (v originále Mingyar Dondup), a Velkým Třináctým Dalajlámou. Tuto fotografii najdete níže na této stránce. Takže – začněme skládat kousky této skládačky dohromady.

Pokud jste přečetli všech 19 knih Dr. Rampy, víte o nejznámější a současně nejkontroverznější transmigraci Dr. Rampy do fyzického těla, které původně patřilo Cyrilu Henry Hoskinsovi. Touto transmigrací se tu nebudeme dále zabývat. Mnozí si myslí, že to byla jediná Rampova transmigrace. Nicméně v kapitole 4 knihy Tibetský mudrc (Tibetan Sage) se píše: "Později budeš jedno z těchto těl používat po dobu jednoho roku bez jednoho dne. Ten jeden den je tam proto, že tato těla vydrží 365 dní, do té doby je potřeba na nich provést složitou údržbu. Proto použití zapůjčeného těla trvá rok bez jednoho dne. Zapůjčené tělo na konci uložíš zpět do té kamenné truhly, budeš se v ní drkotat zimou, a pak tvé astrální tělo opustí toto náhradní tělo a vrátí se zpět do tvého vlastního těla. Přitom si vezme zpět vše, co je jeho – tělesné funkce, myšlenky a vědomosti, obohacené o to, čemu se naučilo za 364 dnů pobytu v zapůjčeném těle."

To tedy byly dvě zdokumentované transmigrace, podívejme se teď na tu záhadnou třetí. Budeme citovat různé pasáže z Rampových knih, jeho vlastní slova. Mějte přitom na paměti, že vysocí tibetští lámové jsou mistři v odvádění pozornosti. Dr. Rampa psal ve svých knihách vždy jen pravdu. Čtete-li ale jeho knihy jen jako beletrii, což mnozí dělali a dále dělají, pak vám toho mnoho unikne. Začněme odhadem věku Dr. Rampy, pak teprve postoupíme k oné záhadné transmigraci. To vám pomůže rozpoznat širší kontext a snáze pochopíte myšlenku o jeho třetí transmigraci. Začněme naše pátrání první knihou Dr. Rampy.

Když čtete knihu Třetí oko (The Third Eye), zjistíte, že je to příběh o malém chlapci, pozdějším Dr. Rampovi, který byl v sedmi letech poslán do lámaserie. Zde začalo jeho náročné, roky trvající studium, aby se mohl stát kvalifikovaným lámou. Nicméně na základě toho, co se píše v poslední knize Tibetský mudrc (Tibetan Sage) si dovolím tvrdit, že Třetí oko pojednává o "předchůdci", jehož úkolem bylo připravit fyzické tělo pro příchod skutečného "Dr. Rampy", a jehož Dr. Rampa miloval a respektoval. Podle mého názoru je v knize Třetí oko velice důležitá informace, která tuto hypotézu potvrzuje. Více si povíme níže na této stránce.

Kdyby Dr. Rampa napsal hned ve své první knize to, co si dovolil napsat v poslední knize Tibetský mudrc, nikdo by mu nevěřil. Proto celou tuto událost zasadil do příběhu, který ji učinil přijatelnou pro skeptickou veřejnost – v té době se o takovýchto věcech na západě nic nevědělo. To nebyla lež, ale ono odvedení pozornosti, které jsem zmínil výše. Dokud Dr. Rampa nenabyl přesvědčení, že lidé budou schopni přijmout určité věci, nemělo žádný smysl, aby se o nich pokoušel psát. Víme ovšem, že když Dr. Rampa odjel z Tibetu do Chunkingu, bylo mu přes 200 let. I když na to nevypadá, fotografie potvrzuje myšlenku, že Dr. Rampa byl o hodně starší.

Kniha sice vytváří dojem, že byl mladík, ale nedlouho po příjezdu na univerzitu do Číny se musel vrátit do Tibetu, protože Velký Třináctý Dalajláma umíral a Dr. Rampa byl pověřen řízením jeho pohřbu. Lze si těžko představit, že by mladému člověku byla svěřena taková obrovská zodpovědnost. Po příjezdu Dr. Rampy zpět do Lhasy uplácel neznámý cizinec některé jeho přátele hodinkami, aby Rampu vytlačil a strhnul veškerou pozornost k sobě. Mohl to být Sir B. Gould, který by mladíka odsunul velice snadno, zatímco vytlačit mnohem staršího – a mnohem moudřejšího – Dr. Rampu se mu nepodařilo.

V knize Příběh Lobsanga Rampy (The Rampa Story) Dr. Rampa píše, že jeho otce velice rozzlobila čínská invaze v první dekádě století. Dr. Rampa ale nepíše, které století má na mysli, avšak jediné skutečné čínské invaze to Tibetu, které jsou zaznamenány, byly dvě: V roce 1700, kdy Čína okupovala východní Tibet, a v roce 1720, kdy znovu vojensky okupovala Lhasu. Konflikt s Čínou v roce 1910 použil Dr. Rampa pro odvedení pozornosti. Vezměme tedy rok 1710 jako střední hodnotu z těchto dvou, a odečtěme jej od roku 1981, kdy Dr. Rampa zemřel. Dostaneme věk 271 let.

V knize Já věřím (I Believe) Dr. Rampa v metaforickém příběhu starých kyvadlových hodin vypráví: "Narodil jsem se na konci sedmnáctého století. Moje skříňka byla poprvé vyleštěna v roce 1675. Od té doby, co mé kyvadlo bylo uvedeno do pohybu, přemýšlím o tajemství života. Už jsem na světě hodně dlouho, a hodně dlouho přemýšlím. Lidé zde okolo mají tak krátký život. Nemají žádný čas přemýšlet o tom všem, co je třeba o životě vědět." Co když "skříňka" znamená fyzické tělo, "kyvadlo" značí tep srdce a "moje skříňka byla poprvé vyleštěna v roce 1675" znamená rok, kdy se Dr. Rampa narodil? Proto si dovoluji tvrdit, že Dr. Rampa zemřel ve věku mezi 271 a 306 lety. Tím tedy máme odhadnutý věk a můžeme postoupit k"záhadné třetí transmigraci.

Tibetský mudrc (Tibetan Sage), kap. 3: Zahradníci Země jsou velice zaneprázdnění. Jejich nadřízení jsou ještě zaneprázdněnější. Když se chtěli dozvědět, jak to opravdu chodí mezi námi lidmi, prostě si vypůjčili jedno z těchto těl. Jejich astrální tělo vstoupilo do jednoho z těchto připravených těl – jsou to vlastně jen schránky – a aktivovalo jej. Tím se stali člověkem řekněme 30 let starým, a nemuseli se zdržovat a otravovat takovými věcmi jako narození, dětství, hledání práce, nebo svatba. To všechno by jim jen komplikovalo jejich úkol.

Tibetský mudrc (Tibetan Sage), kap. 4: Nově narozené dítě potřebuje několik let na to, aby se vůbec něco naučilo, pak musí jít do školy, musí poslouchat rodiče, atd. To je opravdu ztráta času – člověk tím přijde o 30 nebo 40 let. Když se ale takto připravené tělo uloží do takovéto kamenné truhly, je mnohem a mnohem cennější. Je zvyklé na životní podmínky ve své části světa. Jeho nový obyvatel nemusí čekat dlouhé roky čekáním a učením se, a ještě si nebýt jist, jak to všechno dopadne.

Třináctá svíce (The Thirteenth Candle), kap 11: Entita, která měla takovýto speciální úkol, už nějakou dobu hledala vhodné vozítko. Pro takto vyspělé entity by bylo plýtváním, kdyby se musely znovu běžným způsobem narodit a riskovat, že při traumatickém prožitku porodu zapomenou mnoho ze svých vědomostí. Tato entita si tedy vyhledala vhodného dospělého hostitele, a když uzrála doba, z hostitelova těla odešlo jeho astrální tělo a bylo ihned nahrazeno touto vysokou entitou.

Teď tedy víme, že ten, kdo na tuto Zemi přichází se speciálním úkolem, se nemusí zdržovat dětstvím a dospíváním – to bylo jen plýtvání času. Někdo jiný proto musí obývat a připravit jeho budoucí fyzické tělo. Jeho skutečný vlastník do něj v daný čas vstoupí a převezme jej. A to je první transmigrací entity, která potřebuje navštívit naši planetu. Tato transmigrace se zpravidla odehrává ve věku mezi 30 a 40 lety. První transmigrace Dr. Rampy se odehrála ve věku okolo 40 let a je dokumentována v knize Třetí oko (The Third Eye).

Tibetský mudrc (Tibetan Sage), kap. 6: Můj druhý úkol, podíval se na mě potutelně, je vycvičit tebe, předat ti mé vědomosti tak, aby až z tohoto světa v nedaleké budoucnosti odejdu zásahem dýky do zad, tak ty si budeš pamatovat toto místo, budeš vědět, jak se sem dostat, jak používat všechna tato zařízení, a vrátit se do událostí dávno minulých. Budeš schopen uvidět, v čem lidstvo dělalo a dělá chyby, i když si myslím, že v tomto životním cyklu se toho už nedá moc napravit. Ale co naplat, lidé se učí po zlém, protože dobré odmítají.

Dnes víme, že některé z budoucích možností, o kterých Dr. Rampa psal, se nenaplnily. Je to proto, že lidstvo v některých ohledech udělalo změny – zatím velmi malé, ještě je toho spoustu před námi. Moudrost předků (Wisdom of the Ancients), ve slovníčku pojmů: Avataři se v dnešní době vyskytují velmi zřídka. Avatar člověk bez Karmy, člověk, který ani nemusí být z lidské rasy, ale přijal lidské tělo, aby mohl pomoci lidem. Říká se, že Avatar (muž) resp. Avatarka (žena) bývají vyšší než běžní lidé. V křesťanské bibli se dočtete o andělích, kteří sestupují až do nejhlubších pozemských pekel, aby mohli pomoci trpícím lidem. Avataři se objevují, když je svět v ohrožení, nebo když je v ohrožení lidstvo jako živočišný druh. Avatary těžko rozeznáte, protože často velice trpí. Jsou natolik ryzí, že na sebe musí vzít utrpení, aby mohli existovat na Zemi. Dr. Rampa zde byl proto, aby zjistil, co je to v lidech za vadu, která způsobuje, že lidstvo neustále samo sebe ničí. To je případ, kdy je lidstvo jako živočišný druh v ohrožení, který vyžaduje příchod Avatara se zvláštním posláním.

Toto odpovídá Dr. Rampovi, protože on byl člověk bez Karmy, a tedy Avatar. V knize Tibetský mudrc (Tibetan Sage), kap. 8, se píše: Vy a já jsme rozdílní, protože my přicházíme z oblasti za astrálním světem, která se nazývá Patra.

Dr. Rampa přišel na Zemi, aby splnil zvláštní poslání – pro ostatní bytosti z astrálního světa objasnit nedostatky, které mají lidé. V astrálním světě chtěli vědět, proč to jde s lidmi zase z kopce, proč lidé jako živočišný druh nejsou schopni trvalé existence, a namísto toho sami sebe likvidují. Před Rampou už tu byli jiní, kteří měli stejný úkol, ale nepodařilo se jim ho splnit, ale on uspěl. Pro bytost jeho úrovně by to byla ztráta času, kdyby se měl otravovat narozením a čekáním, než dospěje.

Převzetí jiného těla pomocí transmigrace má i své stinné stránky, obzvláště pokud toto tělo nebylo vhodně připraveno. V knize Jak to bylo (As It Was), kap. 9, se píše: Když převezmete jiné tělo, může to mít i vážné nevýhody. Uveďme si příklad. Brzy poté, co jsem převzal nové tělo, jsem zjistil, že mi už nejde psát v sanskrtu, ani už nedokážu psát čínské znaky. Jazyk jsem nezapomněl, věděl jsem přesně, co chci napsat, ale moje nové tělo to prostě neudělalo – nebylo zařízeno tak, aby dokázalo psát klikyháky v sanskrtu a čínštině. Byl jsem pouze schopen psát znaky, které se používají v jazycích, jako je angličtina, francouzština, němčina nebo španělština.

Mějte na paměti, že fyzické tělo je pouze vozítkem pro duchovní tělo. Znázorněme si příklad z předchozího odstavce na situaci, která může potkat každého. Předpokládejme, že máte auto s automatickou převodovkou, na které jste zvyklí, ale ono se jednoho dne pokazí. Dáte jej do servisu, a oni vám dají náhradní vozidlo s manuálním řazením. Pokud jste takové auto nikdy neřídili, nebudete umět používat spojku, budete mít problém s řazením, a vaše jízda nebude zdaleka tak plynulá, jako ve vašem automatickém autě.

Sir Charles Bell se poprvé setkal s Dalajlámou v roce 1910. Dr. Rampa tomu byl přítomen, aby přečetl jeho auru. Z toho plyne, že Dr. Rampa se narodil dlouho před rokem 1900, protože této dovednosti se musel nejdříve naučit. Přestože Dr. Rampovi byly vkládány informace pomocí hypnózy a jiných metod, on ty informace musel pochopit a vstřebat – a to potřebuje čas!

Tibetský mudrc (Tibetan Sage), kap. 2, kde Mingjur (Mingyar) hovoří k Lobsangovi: Bude z tebe nejvzdělanější láma v Tibetu.
Nejvzdělanějším lámou v Tibetu se člověk nestane za pár let, jednalo se o velice velice specializované vzdělání.

Lékař ze Lhasy (Doctor from Lhasa), předmluva: Má výuka byla vskutku velice intenzivní, neboť jsem musel zvládnout nejen speciální medicínské a chirurgické předměty, ale i veškeré Svaté písmo. Kromě toho, že jsem měl být lámou lékařem, jsem se také musel stát náboženským lámou, tedy plně způsobilým knězem. Studoval jsem proto dva obory naráz a to vyžadovalo dvojnásobné úsilí oproti ostatním. Z toho jsem neměl moc velkou radost!

Něco takového nelze zvládnou během pár let.

Světlo svíčky (Candlelight), kap. 9:Teoreticky neexistuje žádné omezení pro to, jak dlouho může člověk žít. Závisí to na paměti, která je uložena v našich mozkových buňkách – je to ta část podvědomé paměti, která umožňuje tělu, aby obnovovalo své součásti v identické podobě. Když by tato podvědomá část paměti byla dostatečně dobrá, mohli bychom žít v podstatě donekonečna. V současné fázi našeho vývoje se ale naše paměť s věkem zhoršuje.

Dr. Rampa žil tak dlouho i proto, že zmíněná část jeho podvědomé paměti byla na mnohem vyšší úrovni vývoje, než ji známe u běžných lidí.

První transmigrace Dr. Rampy se uskutečnila okolo 40 let věku, důkaz lze najít v knize Třetí oko (The Third Eye).
Vraťme se ke knize Moudrost předků (Wisdom of the Ancients), kde se ve slovníčku pojmů píše o Avatarech: Avatar je bytost, která ani nemusí být z lidské rasy, ale přijala lidské tělo, aby mohla pomoci lidem.

Víme, že Dr. Rampa na sebe na této planetě vzal lidskou podobu, ale kdo to byl skutečně? K odpovědi na tuto otázku vás navedou jeho knihy. Nalezení odpovědi ale nechám na vás – kdybych vám ji prozradil, možná byste mi nevěřili.

Následující fotografie je z knihy Tibet - The Sacred Realm (Tibet – posvátná říše), kterou napsal Lobsang P. Lhalungpa. V knize se uvádí přibližné datum, kdy byla fotografie vytvořena. Legenda k obrázku: "Třináctý Dalajláma Thubten Gyatsho, oblečený do cestovního oděvu, pózuje během svého exilu v Indii, okolo roku 1910, obklopen vysokými představiteli."

Já jsem zjistil, že tuto fotografii udělal Burlington Smith v březnu 1910 v Darjeelingu pár dní poté, co Velký Třináctý Dalajláma se svým doprovodem navštívil indického místokrále Minta.

Tibetská vláda s mladým Třináctým Dalajlámou (žil v letech 1876 až 1933). V přední řadě vpravo vedle Dalajlámy stojí Rampův duchovní průvodce Mingjur Tundrup (Mingyar Dondup) a vpravo od něj sám Dr. Rampa. Tato fotografie je originální, není to žádná napodobenina a nebyla nijak upravována. Nemám jakoukoli pochybnost o její autenticitě a nehodlám o ní diskutovat. Chcete-li si ověřit, že je to pravda, naučte se astrálně cestovat a ověřte si to. Jinak to nejde.

Vlevo je zvětšený výřez z předchozí fotografie, vpravo je fotografie Dr. Rampy tak, jak jsme ho znali. Je mezi nimi mnoho podobností. Podívejte se na oči, obočí, ústa, dolíky vedle nosu. Nos samotný vypadá jinak, ale vzpomeňte si, kolikrát jej měl rozdrcený v době, kdy byl vězněn v japonských zajateckých táborech. Vzpomeňte si i na to, že Rampa byl jediný Tibeťan, který vypadal jako člověk ze Západu.

Toto jsou indicie a fakta, ze kterých vyvozuji, že Dr. Rampa prošel i třetí transmigrací. Fotografie současně dokazuje, že byl Tibeťan.

Proč nám tedy Dr. Rampa nesdělil hned celou pravdu? Na to je snadná odpověď. Byli bychom schopni mu uvěřit, kdyby popsal všechno tak, jak to bylo, hned v první knize Třetí oko (The Third Eye)? To je velmi nepravděpodobné, protože mnozí nevěří ani tomu, co v této knize napsal. Takže aby přesvědčil velmi skeptickou veřejnost, musel věci vyjádřit pro ni přijatelným způsobem. Nicméně to nelze považovat za lež, protože jeho úmysly byly 100% čisté.

Kniha Příběh Lobsanga Rampy (The Rampa Story) v kap. 1 tuto "milosrdnou lež" ospravedlňuje: Bratře, řekl Starý Muž měkce, i když si ti, kteří ještě neprocitnuli myslí, že píšeš beletrii, nevadí. Něco z pravdy se dostane do jejich podvědomí a kdoví, třeba toto semínko pravdy začne klíčit – ať už v tomto nebo v příštích životech.

Jak sám Lord Buddha píše ve svém podobenství o Třech Vozících, účel světí prostředky. Podobenství o Třech Vozících! Jak živé vzpomínky mi přináší! Jasně si vzpomínám, jak mě na jejich příkladu v Chakpori vyučoval můj milovaný duchovní vůdce a přítel láma Mingjur Tundrup (Mingyar Dondup). Viděl jsem, jak starý lékařský mnich mírnil strach jedné těžce nemocné ženy použitím jakési "milosrdné lži". Já, mladý a nezkušený, jsem s domýšlivou samolibostí dal najevo, jak jsem šokován tím, že mnich nemluví pravdu. Přistoupil ke mně můj průvodce a říká "Pojďme ke mně, Lobsangu. Bude dobré, když se podíváme do Písma." Teple se na mě usmál a z jeho aury vyzařovala pohoda a laskavost. Jeho místnost byla až nahoře a byl odtud rozhled na celou Potalu. Čaj a indické sušenky, ano, musíme si dát něco pro osvěžení, Lobsangu, protože po svačině budeš lépe přijímat informace. Mnich-sluha, který nás viděl vcházet, se tvářil, jakoby se ho tyto lahůdky nijak netýkaly. Ale já jsem je zbožňoval a měl jsem k nim přístup jenom díky dobrotivosti mého průvodce. Nějakou dobu jsme seděli a jen tak povídali, nebo lépe řečeno já jsem při jídle mluvil. Když jsem dojedl, proslulý láma promluvil: "Z každého pravidla existují výjimky, Lobsangu, a každá mince má dvě strany."

"Buddha často promlouval ke svým přátelům a učedníkům. Mnohé z toho, co řekl, bylo zapsáno a uchováno do dnešní doby. Jeden takový příběh je stejně platný i dnes. Povím ti jej." Poposednul si, odkašlal si a pokračoval. "Je to příběh o Třech Vozících. Nazývá se tak proto, že v jeho době chlapci velmi toužili mít vozík, podobně jako dnes chlapci touží po chůdách a indických sušenkách. Buddha hovořil s jedním z jeho následovníků, který se jmenoval Sariputra. Seděli ve stínu velkého stromu a diskutovali o pravdě a nepravdě a o tom, jak milosrdenství nepravdy může někdy převážit hodnotu pravdy."

Buddha řekl: "Vezměme si teď Sariputro jako příklad příběh velmi bohatého muže a jeho synů." Tento muž je tak bohatý, že může uspokojit cokoliv, nač si jeho rodina vzpomene. Je už starý, má velký dům a mnoho synů. Od jejich narození dělá vše proto, aby je ochránil před nebezpečím. Oni proto nevědí, co je to nebezpečí, a nikdy nezažili bolest. Jednoho dne tento muž odešel do vedlejší vesnice, aby tam vyřídil něco pracovního. Když se vracel, uviděl, jak k nebi stoupá dým. Zrychlil, a když byl blíže, uviděl, že hoří jeho dům. Hořely všechny čtyři stěny i střecha. Uvnitř si stále hráli jeho synové, protože nevěděli, co je to nebezpečí. Byli by se dostali ven, ale nepokusili se, protože nevěděli, co to je bolest. Nechápali, že je pro ně oheň nebezpečný, protože zatím jediný oheň, který kdy viděli, byl v kuchyni. Muž měl obrovskou starost, jak se dostat do domu a zachránit syny.

Kdyby do domu vešel, možná by se mu podařilo vynést jednoho; ostatní by to celé považovali za zábavu a hráli by si dál. Někteří byli ještě malí, a jak pobíhali sem a tam, mohli by vběhnout do plamenů, o kterých nevěděli, že se jich mají bát. Proto otec přišel ke dveřím a zavolal. Chlapci, pojďte ven. Hned pojďte ven. Ale chlapci jej neposlechli a raději se seběhli uprostřed místnosti, nejdále od zvětšujícího se horka, kterému nerozuměli. Otec rychle přemýšlel: Znám své syny dobře, vím přesně, jakou mají povahu, znám každý rys jejich temperamentu. Vím, že ven teď půjdou jen tehdy, když si budou myslet, že tím něco získají, nějakou novou hračku. Přistoupil znovu ke dveřím a zavolal nahlas: Chlapci, pojďte ven, pojďte hned ven. Mám tu pro vás nové hračky! Vozík tažený volky, vozík tažený kozou a vozík tažený jelenem, který je rychlý jak vítr. Pojďte hned ven, jinak je nedostanete. Chlapci neměli strach ani z ohně ani z hořících stěn a střechy, ale báli se, že by mohli přijít o vozíky. Rychle vyběhli ven. Tlačili se jeden přes druhého, strkali se, jen aby měli možnost vybrat si jako první. Jen co poslední z nich vyběhl z domu, hořící střecha se propadla a vytvořila žhavou hromadu obklopenou mrakem jisker. Chlapci vůbec nepostřehli, jakému nebezpečí právě unikli, ale spustili křik. Otče, otče, kde jsou ty hračky, cos nám slíbil? Kde jsou ty tři vozíky? My jsme tak spěchali, a ty žádné nemáš! Ale tys nám je slíbil, otče! Otec byl tak bohatý, že ztráta domu pro něj nebyla žádnou velkou ranou. Teď, když viděl, že jsou jeho synové v bezpečí, je vzal rychle pryč a koupil jim slíbené vozíky. Věděl, že jeho lest jim zachránila život. Buddha se otočil k Sariputrovi a pravil: "Nebyla otcova lest v pořádku? Nebylo to tak, že otec použil nevinný prostředek, aby dosáhnul účelu? Kdyby své syny neznal a nepoužil na ně tento trik, zahynuli by v plamenech." Sariputra se obrátil k Buddhovi a řekl: "Ano, Pane. Šťastný konec ospravedlnil použité prostředky, které přinesly mnoho dobrého."

Láma Mingjur Tundrup (Mingyar Dondup) se na mě usmál a řekl: "Ty jsi také musel čekat tři dny před branou Chakpori a myslel sis, že tě nechceme pustit dovnitř. Ale my jsme tě jenom zkoušeli. Byl to prostředek, který byl na konci posvěcen výsledkem – vedeš si zde skvěle." Já také používám prostředky, které na konci potvrdí jejich výsledek. Píšu zde to, co je mým pravdivým příběhem. Třetí oko a Lékař ze Lhasy jsou také zcela pravdivé. Napsal jsem je proto, abych mohl pokračovat ve svém výzkumu aury. Mnoho lidí se mně ptá, proč píšu a já zde podávám vysvětlení. Píšu pravdu proto, aby se lidé na Západě dozvěděli, že Duše člověka je větší než všechny družice a hvízdající rakety. Jednou budou lidé létat na jiné planety pomocí astrálního cestování stejně jako já! Ale lidem na Západě se to nepovede, dokud budou myslet jen na vlastní obohacení a na vlastní postup, a budou přitom opomíjet práva druhých. Píšu pravdu, abych mohl pokračovat ve výzkumu lidské aury.

Kapitoly života (Chapters of Life), kap. 11, Rampova vlastní slova: "Co na tom záleží, KDO já jsem? Důležité je to, o čem PÍŠU. V průběhu let se zástupy expertů pokoušely dokázat, že nepíšu pravdu. Nepodařilo se jim to. Pokud bych byl podvodník, odkud bych vzal ty vědomosti, které teď jiní kopírují? Vše, o čem píšu, jsou mé vlastní osobní zkušenosti. Nic takového jako takzvané automatické písmo, které tak miluje tisk. Nejsem ničím posedlý a nikdo mě neovládá. Jsem pouze člověk, který se pokouší plnit velice těžký úkol, proti kterému stojí úzkoprsost a žárlivost. V Indii a jinde na světě jsou vysoce postavení lidé, kteří by mi mohli pomoci, ale ti prodávají svou víru ve prospěch politiky, a z politických i jiných důvodů popírají to, co píšu, i když vědí, že to je pravda!"

Tibetský mudrc (Tibetan Sage), závěrečná slova v předmluvě Dr. Rampy: Doufám, že této knize bude schopni uvěřit. Pokud ne, je možné, že jste ještě nedospěli do potřebného stádia vývoje.

Závěrečná slova, která napsala Buttercup: Tato hypotéza se mi líbí, je jasná a logická a odpovídá na otázky ještě dříve, než jsou položeny. Popravdě přiznávám, že já bych nebyla schopná to napsat tak dobře.

Prosím užijte si čtení všech devatenácti knih Dr. Rampy. Mohou pomoci každému, kdo má otevřenou mysl a je ochoten poznat pravdu.