Homosexuálové a postižení lidé

Homosexuálové

Před Bohem jsou si všichni lidé rovni, před Bohem jsou si rovni všichni tvorové. Všichni lidé mají červenou krev, jedno jaké jsou rasy, vyznání nebo barvy.

Odsuzovat homosexuály je nesmysl. V žádném případě nejsou špatní, jak je dělají někteří neotesaní heterosexuálové. O homosexualitě se krátce zmiňuje stránka Zahradníci, zde se na toto téma podívejme podrobněji. Termínem homosexuál zde v širším smyslu označujeme lesbičky, homosexuální muže, transsexuály, a další.

Mnozí lidé si myslí, že homosexuálové jsou prostě lidé s nadměrnou sexuální aktivitou, kteří vlezou do postele s kýmkoliv, jen aby uspokojili své fyzické pudy. To platí jen pro velice málo jedinců. Většina homosexuálů jsou slušní lidé, kteří touží milovat a být milováni.

Homosexuály můžeme rozdělit do tří skupin:

Vaše duchovní tělo, to je to, co jste opravdu vy, a není ani mužské ani ženské. Vaše Vyšší Já přijme mužskou nebo ženskou roli podle toho, co se na Zemi právě potřebujete naučit. Homosexuální člověk je takový, který má ženskou psychiku a mužské fyzické tělo, nebo naopak. Tuto kombinaci si Vyšší Já vybralo proto, aby se mohlo něco specifického naučit. Je to něco, co by se nenaučilo, kdyby žilo v čistě mužské nebo čistě ženské roli. Pamatujte, že vaše vědomá mysl je jen 1/10 vašeho celkového vědomí. Nemáte ponětí o tom, co se potřebuje naučit vašich zbývajících 9/10. Vy nejste vaše fyzické tělo, byť vám to tak může připadat.

Přechod z astrálního světa do světa, který nazýváme Zemí, nebývá vždy snadný a přitom může dojít k záměně. Narození je traumatický, dalo by se říci až násilný prožitek, který může rozladit náš velice jemný mechanismus. Vezměme si jako příklad situaci, kdy si těhotná žena nedbá na to, co jí a pije. V důsledku toho nedostane dítě během prenatálního vývoje to, co bychom mohli nazvat vyváženým chemickým vstupem. To může mít za následek, že se dítěti nesprávně vyvinou některé žlázy s vnitřní sekrecí. Předpokládejme, že se dítě má narodit jako dívka, ale vlivem nedostatku určitých živin se narodí jako chlapec. Pak má tento chlapec dívčí sklony; naopak to platí stejně.

Kdyby se heterosexuální lidé pokusili poznat homosexuály bez hloupého strachu a předsudků, zjistili by, že jsou to normální lidé jako kdokoliv jiný na této planetě. Lépe řečeno většina z nich jsou takoví. Další informace najdete v knize Třináctá svíce (The Thirteenth Candle).

Zdaleka ne všichni homosexuálové jsou zřejmí na pohled. Na světě žijí tisíce žen a mužů ve šťastném manželství a vychovávají děti, avšak jsou homosexuální. Někteří z nich své zaměření na venek nijak neprojevují, jiní ano.

Nejlepší je, když se člověku s homosexuálními sklony podaří najít chápajícího lékaře – ne psychiatra, ti nejsou snad nikdy chápající. Ten může předepsat vhodné léky na podporu příslušných žláz s vnitřní sekrecí. To může znatelně zlepšit situaci daného člověka a učinit jeho život snesitelnějším. Smutné na tom je, že hledání chápajícího lékaře může trvat, protože někdy se zdá, jakoby doktoři měli za cíl si jenom účtovat.

Důležitou roli také hraje samotná Matka příroda. Naše planeta je přelidněná a lidstvo se i nadále nekontrolovaně rozmnožuje. Je proto třeba, aby zasáhla vyšší moc. Homosexuálové jsou ideálním nástrojem přírody pro kontrolu populace.

Ještě pro pořádek. Mezi homosexuály je velice nízká kriminalita. Jsou to zpravidla tolerantní lidé, nemají sklony k fyzickému násilí; v homosexuálním světě jsou velmi vzácná znásilnění. Pokusíte-li se s někým takovým seznámit, zpravidla zjistíte, že jsou velmi spořádaní a přátelští. Další zajímavou skutečností je to, že i někteří z nejvýznamnějších lidí na světě byli homosexuálové.

Také postižení lidé jsou vystaveni nevědomosti a xenofobii svého okolí. Mnohá náboženství tvrdí, že takoví lidé byli v předchozích životech velmi špatní a postižení je jejich trestem. Toto tvrzení platí jen pro málo z postižených. Většina postižených lidí je tu proto, aby se naučili něco, co potřebují. Položte si jednoduchou otázku: "Jak by někdo mohl pochopit, co to je být postižený, aniž by on sám prožil postižení?" Na to je jednoduchá odpověď – to by prostě nešlo. Neposuzujte prosím lidi z pozice nevědomosti.

Postiženým lidem se říká různými názvy. Ať už je vy sami nazýváte jakkoliv, mějte na paměti, že jsou to stále lidé. Lidé, kteří stejně jako vy mají emoce a pocity. Normální lidé, kteří chtějí být milováni stejně, jako vy!

Pokuste se vidět člověka uvnitř, a ne jen povrchní postižení, které vidí mnozí jiní!

Jediný rozdíl mezi vámi a postiženými je ten, že oni mohou mít odlišné potřeby. Kvůli svému postižení často potřebují dodatečné pomůcky, aby mohli vést to, co by se dalo nazvat normálním životem. Zajímejte se o člověka uvnitř. Neoddělujte a neizolujte postižené kvůli tomu, jaké je jejich fyzické tělo. Duch uvnitř je mnohem důležitější než vnější schránka.

Nezřídka se stává, že mentálně zaostalé děti si vytvoří pocit přátelství ke zvířeti. Dítě vnímá, že zvíře podobně jako ono samo nemluví, a to mezi nimi vytvoří spojení. Když se takové dítě dostane na farmu a jsou mu uloženy úkoly v rozsahu jeho možností, stimuluje to schopnost převzít zodpovědnost i samotnou inteligenci. Přemýšleli jste někdy o tom, že mentální zaostalost může být důsledkem problémů při porodu? Co když takoví lidé jsou zde na Zemi proto, aby se prostřednictvím svého postižení něčemu naučili? Přesto tito lidé bývají stavěni mimo kvůli něčemu, za co nemohou. Nejlepší pro ně je, když je jim umožněno, aby byli se zvířaty. To jim pomáhá, není to výmysl. Zjistíte, že se mezi nimi vytvořilo spojení, a jejich stav se zlepšuje. Více se dočtete v kapitole 11 knihy Třináctá svíce (The Thirteenth Candle).

Je opravdu důležité, jakou barvu nebo tvar má fyzické tělo člověka? Kdyby se lidé snažili porozumět těm, kteří se fyzicky odlišují, zjistili by, že vlastně vůbec odlišní nejsou. Důležité je to, co je uvnitř člověka, a ne jeho fyzický zevnějšek. Fyzické tělo není nic jiného, než ulita, která umožňuje duchovnímu tělu být na této Zemi a naučit se to, co nelze prožít v astrálních úrovních.

Na světě potkáváme lidi, se kterými se prostě nesneseme. To je normální, je to součást něčeho, co se máme naučit. To, že s někým nedokážete vyjít, ale není důvodem pro to, abyste ho zraňovali nebo mu škodili. Odložte stranou osobní střety a poskytněte si vzájemně prostor. Když si spolu sednete a lépe se poznáte a rozříkáte si odlišnosti, osobní spory se mohou vytratit. Je to o učení se kompromisu, protože v životě nemůžete mít všechno tak, jak to chcete vy.

Není nijak překvapující, že bytosti z jiných planet s námi nenavazují kontakty. Vidí totiž, jak se sebou lidé vzájemně zacházejí. Kdyby zde přistáli, vedlo by to k masové hysterii a k zášti, podporovanými nevědomostí, xenofobií a nedostatkem zdravého rozumu.

To je velmi deprimující, protože bytosti zvnitřku Země i z Vesmíru by lidstvu opravdu mohly napomoci ve fyzickém i duchovním vývoji, a v nalezení harmonie s ostatními tvory na této planetě